Psychika: 10 faktů o lidské psychice

Obsah:

• Co je to psychika?
• 10 faktů o lidské psychice

Co je to psychika?

Lidská psychika je vlastnost, funkce vyšší nervové soustavy, která souvisí s činností mozku. Lze ji chápat jako integrovaný soubor všech projevů nervové činnosti, tj. vjemů z vnějšího a vnitřního prostředí, potřeb organismu a činnosti spojené se zkušeností nebo učením.

Lidská psychika se skládá z duševních procesů, stavů a vlastností. Lidská psychika vznikla jako výsledek evoluce živé hmoty v souvislosti s vývojem nervové soustavy. Je odrazem objektivní reality prostřednictvím pocitů a vjemů.

Lidská psychika má biologický základ, ale je také utvářena sociálním, kulturním a výchovným prostředím.

Podstata ontogeneze (vývoje) psychiky jako vědní disciplíny se zabývá studiem vývoje lidské psychiky od narození do stáří. Podstatou ontogeneze psychiky je: socializace a individuace.

Psychika je pojem, který zahrnuje všechny duševní obsahy a funkce člověka - tedy nejen to, co myslíme a děláme, ale také to, jak zpracováváme duševní informace, tj. proces tohoto zpracování. Mnozí psychologové se domnívají, že si uvědomujeme jen část procesů, které v psychice probíhají. Proto je užitečné rozlišovat mezi vědomým a nevědomým. Sled vědomých prožitků probíhajících v psychice se označuje jako prožívání (vnitřní část psychiky), zatímco všechny navenek pozorovatelné projevy a fyzické aktivity jsou pak chování (včetně například různých fyziologických změn, jako jsou změny krevního tlaku nebo srdeční frekvence).

10 faktů o lidské psychice

1. Lidé s vysokým IQ obvykle nemají mnoho přátel

V primitivních dobách se lidé věnovali kolektivnímu lovu a sběru, přátelství pak bylo nezbytné pro jejich přežití i pro přežití kmene. I dnes lidé navazují přátelství, ale nejen kvůli těmto výhodám.

Studie Britské psychologické asociace z roku 2016 zjistila, že lidé s vysokým inteligenčním kvocientem (IQ) nemají mnoho přátel. Je to proto, že jejich mozek se více zabývá řešením velkých problémů a komunikaci považují za ztrátu času.

Tato studie však také ukazuje, že to, že má někdo málo přátel, neznamená, že je inteligentní nebo dobrý, protože přátelství má pozitivní vliv na duševní a fyzickou pohodu každého člověka. Pokud máte čas, držte se dál od počítačů nebo knih a komunikujte se zajímavými lidmi.

2. Změny vnímání barev při depresi

To, že život člověka v depresi "ztrácí barvy", není jen metaforické tvrzení, ale lékařská pravda.

Podle studie o barvách z roku 2010 je lidská sítnice při depresi méně citlivá na kontrastní barvy, což znamená špatnou schopnost rozlišovat barvy. Sítnice funguje i opačně: pokud je okolí jen šedé, lidé jsou také náchylní k melancholickým náladám a mají sklon k depresím. Šedá barva je často považována za neutrální, barvu bez emocí.

3. Nechlubte se plánem, jinak se nic nezmění.

Pokud se rozhodnete začít něco nového, například nejíst po 18. hodině, ráno běhat nebo se učit cizí jazyk apod. Nikomu o tomto plánu neříkejte. Jinak se nic nestane.

Profesor psychologie Peter M. Gollwitzer prokázal, že tato korelace je pravdivá. Podle něj když o svém plánu mluvíte, váš mozek už považuje úkol za "splněný" a je těžké ho přesvědčit o opaku.

4. Znalost cizího jazyka umožňuje lepší rozhodování

Chcete-li se rozhodovat co nejlépe, nebojte se přemýšlet v druhém jazyce.

V roce 2012 provedl psycholog Boaz Keysar psychologický experiment na 300 Američanech a Korejcích. Výsledky ukázaly, že pokud se před důležitým rozhodnutím sníží předchozí předsudky přemýšlením v druhém jazyce, přístup k problému bude proto vyváženější.

5. Mladí lidé trpí častěji depresemi

Šest let trvající online průzkum, který v roce 2013 provedla Psychologická asociace na vzorku více než 2 000 lidí starších 18 let, ukázal, že nejnešťastnější lidé na světě jsou všichni mladší 30 let.

Mladí lidé bývají více stresovaní než starší lidé. Je to dáno tím, že si to nechtějí připustit, druhou částí je to, že se cítí zmatení a nevědí, jak se v budoucnu posunout dál.

6. Únava může zvýšit kreativitu

V časopise Scientific se v roce 2013 objevila studie: "Pokud se snažíte o kreativní práci, budete mít štěstí, pokud budete unavení." V roce 2013 se v časopise Scientific objevila studie: "Pokud se snažíte o kreativní práci, budete mít štěstí, pokud budete unavení."

Může to znít směšně, ale podívejme se na skutečný důvod: mozek neodmítá nápady, které se na první pohled zdají šílené a na které jste zvyklí říkat "ne", když jste vzhůru. Proto se skvělé nápady často objevují ve sprše po dlouhém dni v práci.

Z bláznivého nápadu se může stát začátek skvělého projektu. Pokud jste kreativní člověk, může tento tvůrčí proces začít večer, a pokud jste pozdní spáči, inspirace může přijít brzy ráno.

7. 80 % všech rozhovorů jsou nezávazné konverzace.

Dr. Nicholas Emler, britský psycholog, který provedl psychologický výzkum na 300 lidech, došel k závěru: "80 % našich rozhovorů jsou jen drby, většinou informace o přátelích a kolezích." Vždyť to jsou právě drby.

Small talk však není špatný, je to důležitý způsob komunikace, protože pomáhá lidem udržovat sociální vazby. Pomlouvají také rádi bez ohledu na pohlaví, protože muži mají tendenci sdílet a komunikovat stejně jako ženy.

8. Za peníze si lze koupit štěstí

Autoři Elizabeth Dunn a Michael Norton ve své knize Happy Money: The Science of Smarter Spending (Šťastné peníze: Věda o chytřejším utrácení) na základě dlouholetého kvantitativního a kvalitativního výzkumu vysvětlují, jak si lze za peníze koupit štěstí. Podle nich si můžete koupit pocit štěstí, ale tyto peníze byste neměli utrácet za sebe, ale za příbuzné, přátele nebo charitativní organizace.

Norton, profesor marketingu na Harvard Business School, řekl: "Tato kniha je o penězích a o tom, jak je získat: 'Dávání peněz druhým lidem dělá lidi šťastnějšími. Jedním z důvodů je, že vytváří sociální vazby." Tím, že dáváte druhým, vytváříte vztahy, a to vás činí šťastnými.

9. K vybudování důvěry stačí pouhých 20 sekund

Chcete-li si vytvořit důvěru, měli byste člověka obejmout asi na 20 sekund, samozřejmě s jeho souhlasem.

Tato skutečnost se vysvětluje následovně: Když se lidé objímají, obvykle se u nich vytváří oxytocin, hormon, který se uvolňuje, když se lidé cítí v bezpečí. Tento hormon má uklidňující účinek a pomáhá ke klidnější a uvolněnější náladě.

10. 80 % myšlenek je negativních

V roce 2005 zveřejnila Národní vědecká nadace (National Science Foundation) článek týkající se každodenního lidského myšlení. Podle ní má průměrný člověk každý den přibližně 12 000 až 60 000 myšlenek. Z nich 80 % bylo negativních a 95 % tvořily stejné opakující se myšlenky jako předchozí den.

Tato studie také potvrzuje, že lidské tělo reaguje na to, jak myslí, cítí a jedná. Když se člověk cítí provinile, v rozpacích nebo ve stresu, tělo reaguje tak, aby mu dalo najevo, že něco není v pořádku. Například po obzvláště stresující události se může objevit vysoký krevní tlak nebo žaludeční vředy.