Probiotika mohou kompenzovat poškození střev způsobené antibiotiky

Obsah:

• Co jsou probiotika?
• Použití probiotik v kombinaci s antibiotiky
• Měl/a bych užívat probiotika při užívání antibiotik?

Probiotika mohou být schopna kompenzovat negativní účinky antibiotik.

• Antibiotická léčba bakteriálních infekcí může snížit množství a rozmanitost střevních bakterií, což může vést k těžkým průjmům a gastrointestinálním příznakům.
• Předchozí studie naznačují, že užívání probiotik může snížit riziko průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
• Nedávná studie, která přezkoumává údaje z randomizovaných kontrolovaných studií, naznačuje, že užívání probiotik by mohlo pomoci zabránit změnám v rozmanitosti a složení střevní mikroflóry souvisejícím s léčbou antibiotiky nebo je zmírnit.

Nedávný systematický přehled publikovaný v časopise Journal of Medical Microbiology naznačuje, že podávání probiotik by mohlo zabránit nebo zmírnit negativní účinky antibiotik na složení a diverzitu střevní mikroflóry a zároveň snížit riziko průjmu spojeného s podáváním antibiotik.

Hlavní autorka studie, Dr. Elisa Marroquín, uvedla, že studie by mohla pomoci zmírnit obavy zdravotníků ze současného předepisování probiotik při léčbě antibiotiky.

Přestože existují obavy ze změny původního složení střevní mikroflóry užíváním probiotik během léčby antibiotiky, na základě dostupných důkazů u lidí doporučujeme zdravotníkům, aby při předepisování antibiotik nadále doporučovali probiotika.

Průjem spojený s antibiotiky

Ačkoli jsou antibiotika účinná proti potenciálně život ohrožujícím patogenním bakteriím, mohou také narušit složení a funkci střevní mikroflóry. Konkrétně může užívání antibiotik snížit rozmanitost a početnost střevních bakterií a umožnit patogenním bakteriím infikovat se nebo se množit.

Tyto změny střevní mikroflóry související s antibiotiky mohou vést k průjmům a dalším gastrointestinálním příznakům přibližně u 5-35 % pacientů. Ačkoli příznaky průjmu spojeného s antibiotiky jsou obvykle mírné a samy se omezují, závažné případy jsou spojeny s přerušením podávání antibiotik a zvýšením morbidity a mortality.

Kromě toho důkazy ze studií na zvířatech také naznačují, že narušení složení střevní mikroflóry v důsledku užívání antibiotik by mohlo mít trvalé následky, jako je zvýšené riziko obezity a alergií.

Co jsou to probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy, obvykle patřící do rodů Lactobacillus, Bifidobacterium a Saccharomyces, které při perorálním užívání vyvolávají příznivé zdravotní účinky.

Studie prokázaly, že současné podávání probiotik s antibiotiky může snížit riziko průjmu spojeného s antibiotiky.

Studie také naznačují, že probiotické mikroorganismy mohou inhibovat růst patogenních nebo škodlivých bakterií, produkovat metabolity, které mění složení střevní mikroflóry, modulovat lidský imunitní systém a chránit integritu střevní bariéry.

Studie zkoumající vliv současného podávání probiotik na změny ve složení střevní mikroflóry vyvolané antibiotiky navíc přinesly smíšené výsledky.

Byly přezkoumány předchozí studie

Současná studie zahrnovala údaje z randomizovaných klinických studií hodnotících účinek antibiotik a probiotik, ať už izolovaně, nebo při jejich společném podávání, na složení střevní mikrobioty ve stolici a gastrointestinální symptomy.

Do přehledu bylo zahrnuto 22 studií zahrnujících buď samotná antibiotika (n=11), nebo probiotika (n=11) a sedm studií zahrnujících užívání probiotik v kombinaci s antibiotiky.

Mezi studiemi zahrnujícími současné podávání probiotik s antibiotiky se léčba antibiotiky pohybovala od 3 do 14 dnů, přičemž většina studií zahrnovala 7denní léčbu. Léčba probiotiky se pohybovala od 28 dnů do 6 měsíců.

Ve všech 11 studiích zahrnujících antibiotika jako samostatnou intervenci byly pozorovány změny ve složení střevní mikrobioty a snížení diverzity mikrobioty, tj. celkového počtu typů mikrobiálních druhů přítomných ve střevě.

Použití probiotik v kombinaci s antibiotiky

Ze sedmi studií, které zahrnovaly užívání probiotik v kombinaci s antibiotiky, pět studií zaznamenalo snížení průjmu a dalších gastrointestinálních příznaků. Čtyři z těchto studií zjistily, že suplementace probiotiky zabránila snížení mikrobiální diverzity způsobené antibiotiky.

Naopak tři studie neprokázaly žádný vliv současného podávání probiotik na diverzitu mikrobioty. Ve dvou z těchto tří studií výzkumníci poznamenali, že krátká doba trvání léčby antibiotiky mohla způsobit omezené změny ve střevní mikrobiotě, což mohlo mít za následek malý, nepozorovatelný účinek probiotik.

Kromě toho všechny čtyři studie, které uváděly údaje o složení střevní mikrobioty, zjistily, že současné užívání probiotik s antibiotiky pomohlo obnovit výchozí nebo předantibiotické složení mikrobioty.

Například užívání antibiotik bylo spojeno se snížením počtu střevních bakterií patřících do fylogenetického rodu Firmicutes a zvýšením počtu bakterií z fylogenetického roduProteobacteria.

Bakterie z fylu Firmicutes se podílejí na fermentaci nestrávené vlákniny a obvykle mají příznivé účinky na lidské zdraví. Naopak nadbytek proteobakterií je spojen s nerovnováhou ve složení střevní mikroflóry a chorobnými stavy.

Používání probiotik spolu s antibiotickou léčbou dokázalo zmírnit, ale ne zcela zvrátit změny ve fylagiích Firmicutes a Proteobacteria. Stejně tak společné podávání probiotik s antibiotiky pomohlo obnovit i hladiny dalších bakterií spojených se zdravím střeva.

Studie zkoumající účinek izolovaných probiotik přinesly smíšenější výsledky, přičemž pouze čtyři z jedenácti studií zaznamenaly zvýšení diverzity střevního mikrobiomu. Tyto výsledky mohly být způsobeny zařazením subjektů s již zdravým složením střevní mikrobioty, což omezilo vliv probiotik.

Měl/a bych užívat probiotika při užívání antibiotik?

Dr. Marroquin uvedl, že jejich výzkum dále podporuje užívání probiotik ke zmírnění negativních účinků antibiotik na složení střevního mikrobiomu a trávicího systému.

„Kromě našich zjištění výzkum také ukázal, že přidání probiotik během antibiotické intervence chrání střevní bariéru a imunitní systém hostitele, pomáhá při eradikaci infekcí a snižuje výskyt bakterií rezistentních vůči antibiotikům,“ uvedl Dr. Marroquin.

Od této chvíle a na základě výzkumu na lidech není důvod vynechávat probiotické intervence během užívání antibiotik, protože by se tím pacienti mohli připravit o ochranné účinky, které probiotika mohou v tomto klíčovém období poskytnout.

Dr. Marroquín také poznamenal, že většina studií, které uváděly příznivé účinky současného podávání probiotik, se týkala pokračování v podávání probiotik přibližně týden po ukončení podávání antibiotik.

Prodloužení užívání probiotik po ukončení léčby antibiotiky tak může být nezbytné k zajištění ochranných účinků probiotik na zdraví střevní mikroflóry a gastrointestinální symptomy.

Dr. Bradley Johnston, profesor na Texas A&M University, řekl: „Problém je v tom, že se antibiotika používají i v jiných zemích: „Marroquin a jeho kolegové zmapovali rozmanitost návrhů studií, probiotických intervencí a výsledků mikrobiomu, zaznamenali rozsáhlou variabilitu napříč 29 studiemi, identifikovali mezery ve znalostech a navrhli oblasti pro budoucí výzkum.“

„Důsledky pro klinickou praxi vycházející z této studie jsou velmi omezené na základě variability návrhů studií, populací a intervencí a omezení biochemických výsledků [složení střevního mikrobiomu] pro rozhodování pacientů a rodin. Navíc, i když pacienti nemají tendenci zajímat se o biochemické výsledky, výsledky studie poskytují větší podnět ke zvážení užívání probiotik při předepisování antibiotik,“ dodal Dr. Johnston.

„Stále neznáme dávkování, frekvenci, délku intervence a bakteriální složení, které by bylo pro probiotické intervence během léčby antibiotiky nejvýhodnější. Proto je v této oblasti velmi potřebný další výzkum.“