Příčiny a léčba oteklého kolena

Obsah:

• Příznaky oteklého kolena
• Výpotek nebo otok kolene?
• Co způsobuje otok kolene?
• Diagnostika otoku kolene
• Jak léčit otok kolene
• Shrnutí

Otok kolena, známý také jako výpotek nebo „voda na koleni“, může být způsoben úderem do kolena, přetížením nebo základní infekcí či onemocněním. Ke zjištění příčiny může lékař nařídit zobrazovací vyšetření nebo provést artrocentézu. Jedná se o zákrok, při kterém je z kolena pomocí jehly odebrána tekutina, aby se zkontrolovaly známky krve, infekce nebo jiných abnormalit.

Odstranění tekutiny může také snížit bolest a ztuhlost. Jakmile je zjištěna příčina, je možné nasadit léčbu. Ta může zahrnovat klidový režim, imobilizaci kolene, antibiotika, léky proti bolesti, steroidní injekce a případně i operaci.

Tento článek pojednává o příznacích a příčinách otoku kolene, včetně způsobu diagnostiky a léčby příčiny.

Příznaky oteklého kolena

Kolenní kloub je obklopen pouzdrem. Pouzdro tvoří „kloubní prostor“, který obsahuje malé množství mazací tekutiny (tzv. synoviální tekutiny), která udržuje koleno ve snadném pohybu. Některé stavy mohou způsobit nahromadění této tekutiny. Pokud k tomu dojde, může koleno otéct, což vede k výpotku v koleni.

Výpotek v koleni může být různě závažný a v závislosti na příčině může zahrnovat:

• bolest kolene
• intenzivní bolest při zatížení kloubu
• potíže s pohybem kloubu
• pocit tíhy v koleni
• pocit, že koleno při chůzi „přeskakuje“.
• znetvoření kloubu
• zarudnutí a teplo kloubu
• horečka

V některých případech může tekutina vytékající z kloubního prostoru vytvořit na zadní straně kolene váček naplněný tekutinou, který se nazývá Bakerova cysta (popliteální cysta). Bakerova cysta je nebolestivá a často připomíná balónek naplněný vodou. Pokud se však cysta otevře, může se objevit bolest, otok a modřiny.

Výpotek nebo otok kolene?

Otok kolene není vždy způsoben výpotkem. Může být způsoben také nahromaděním tekutiny mimo kloubní prostor, což se nazývá edém. Při otoku kolene dochází k otoku především v měkkých tkáních kolene.

Otok se může vyskytnout spolu s výpotkem v koleni, protože zánět v kloubním prostoru způsobuje hromadění tekutiny v nadkolenních tkáních, takže kůže vypadá a působí tvrdě.

Otok kolene se může vyskytnout i samostatně, nejčastěji při postižení dolních končetin. Tento stav, známý jako periferní edém, je způsoben především nemocemi, jako je srdeční selhání, selhání jater nebo selhání ledvin, které ovlivňují krevní oběh a způsobují hromadění krve a tekutiny v dolních končetinách.

Periferní otoky mohou způsobovat otoky, teplo a pocit tíhy, obvykle bez bolesti. Obvykle jsou postižena obě kolena.

Co způsobuje otoky kolen?

Příčiny výpotku kolene lze obecně rozdělit na úraz, přetížení, infekci, zánětlivé stavy a nádory.

Koleno se skládá z mnoha různých tkání a struktur, včetně:

• kostí (tři v každém koleni včetně čéšky).
• Chrupavka (pokrývá kostní klouby a umožňuje jejich snadný pohyb).
• šlachy (spojují kosti a svaly)
• vazy (spojují a podpírají kostní klouby)
• Bursa (váčky naplněné tekutinou, které chrání klouby)
• Synoviální membrány (produkují synoviální tekutinu)

Výpotek v koleni se může objevit, pokud je některá z těchto struktur poškozená, infikovaná nebo nemocná.

Traumatické zranění

Traumatické zranění, jako je úder do kolena, drtivé poranění, těžký pád nebo podvrtnutí kolene, může poškodit koleno a způsobit výpotek.

Mezi příklady patří např:

• Natažené nebo podvrtnuté koleno
• Zlomenina kolene, včetně zlomeniny čéšky.
• Přetržený kolenní vaz zahrnující přední zkřížený vaz (ACL), zadní zkřížený vaz (PCL), mediální kolaterální vaz (MCL) nebo laterální kolaterální vaz (LCL).
• Přetržení kolenních šlach, včetně přetržení čéškové šlachy.
• Přetržená kolenní chrupavka, např. natržení menisku
• Vykloubení kolene (když se kosti kolenního kloubu vykloubí z místa).

Zranění z přetížení

Přetěžovací poranění, známá také jako poranění z opakovaného používání, jsou taková, při nichž dlouhodobé zatěžování kloubu způsobuje zánět, bolest a ztrátu pohyblivosti kloubu. Přetěžovací poranění kolene jsou obvykle spojena se sporty, jako je běh, nebo s povoláními, která vyžadují zvedání těžkých břemen nebo dřepování.

Mezi příklady patří např:

• Patelární tendinitida (zánět šlachy, často označovaný jako „skokanské koleno“).
• Prepatelární burzitida (zánět burzy, známý také jako „koleno služky“).
• Patellofemorální stresový syndrom (bolest v přední části kolene, známá také jako „běžecké koleno“).
• Plica syndrom (zesílení nebo složení kolenních vazů a synoviální tkáně)

Infekce

K infekci kolene, často bakteriální, může dojít, když se zárodek dostane do těla přes porušenou kůži (například po otevřené zlomenině, operaci kolene nebo injekci do kolene). Může být také způsobena systémovou (celotělovou) infekcí, při níž zárodek projde krevním řečištěm a napadne kloub.

Nejčastěji se vyskytují následující infekce:

• celulitida (způsobená místní bakteriální infekcí kůže, která se šíří a napadá okolní tkáně).
• septická artritida (způsobená systémovou bakteriální, virovou nebo plísňovou infekcí, která napadá synoviální tekutinu a kloubní tkáně).

Zánětlivé stavy

Výpotek v koleni může být způsoben zánětlivými stavy, které způsobují chronický (trvalý) nebo akutní (náhlý, závažný) zánět. Zánět je přirozenou reakcí těla na zranění, infekci nebo nemoc a je charakterizován otokem, zarudnutím a bolestí.

Mnoho zánětlivých stavů postihujících koleno je autoimunitních, což znamená, že imunitní systém se mylně zaměřuje na normální tkáně se zánětem. Jiné stavy způsobují zánět kolene v důsledku poškození kolenního kloubu, které způsobuje tření kosti o kost.

Mezi příklady patří např:

• Osteoartróza kolenního kloubu (známá také jako „artritida z opotřebení“).
• Revmatoidní artritida (autoimunitní artritida, která obvykle postihuje klouby na obou stranách těla).
• dna (typ artritidy způsobený tvorbou krystalů kyseliny močové v kloubních prostorech).
• Pseudodna (stav napodobující dnu způsobený tvorbou vápenatých usazenin)
• Psoriatická artritida (autoimunitní artritida, která běžně postihuje lidi s lupénkou).
• Lupus (systémové autoimunitní onemocnění, které často postihuje klouby)

Nádory

Existují určité nádory, benigní (nenádorové) a maligní (rakovinné), které mohou postihnout koleno nebo okolní struktury a způsobit výpotek.

Mezi tyto nádory patří:

• Enchondrom (nezhoubný kostní nádor, který postihuje především chrupavku).
• Chondroblastom (nezhoubný, ale agresivní nádor postihující chrupavku, zejména u dětí).
• chondromyxoidní fibrom (agresivní nezhoubný kostní nádor, který se vyznačuje otokem kloubu).
• Osteosarkom (vzácný typ rakoviny kostí, který vzniká především v blízkosti kolen).
• Synoviální sarkom (vzácný typ rakoviny synoviálních membrán, který se vyskytuje hlavně v blízkosti kolen).

Diagnostika otoku kolene

Prvním krokem při léčbě výpotku je určení příčiny. Váš lékař nejprve prozkoumá vaši anamnézu, včetně případných nedávných nehod nebo zranění v minulosti, a provede fyzikální vyšetření.

Fyzikální vyšetření může odhalit mnohé o příčině. Pokud se například jedná o otok kolenního kloubu, bude kolenní jamka obvykle dobře ohraničená a snadno nahmatatelná pod kůží (i když se může zdát vytlačená). Pokud se otok nachází v nadkolenních měkkých tkáních, může být čéška pod otokem skryta.

Může být také provedeno „zvednutí rovné nohy“, při kterém se posadíte na vyšetřovací stůl a nohu narovnáte, jak jen to jde. Rozsah pohybu kolene (nebo jeho nedostatek) může naznačit, zda se jedná o akutní poranění nebo jiný chorobný mechanismus.

Na základě výsledků fyzikálního vyšetření může lékař nařídit různá vyšetření a postupy, včetně:

• Aspiraci kloubu: Známá také jako artrocentéza, která zahrnuje zavedení jehly do kloubního prostoru za účelem odebrání vzorku synoviální tekutiny. Vyhodnocení tekutiny může odhalit známky infekce, zánětu, krve nebo krystalů kyseliny močové.
• Zobrazovací vyšetření: Obvykle se jedná o rentgenové vyšetření nebo počítačovou tomografii (CT) kolene, při které se spojí několik rentgenových snímků a vytvoří se trojrozměrný obraz vnitřní struktury kolene.

Jak léčit otok kolene

Léčba otoku kolene se liší v závislosti na příčině, ať už se jedná o zranění, infekci, zánětlivé onemocnění nebo nádor.

Protokol RICE

Otok kolene způsobený akutním zraněním nebo vzplanutím se obvykle léčí protokolem RICE. RICE je zkratka pro:

• Odpočinek: Zahrnuje vyvarování se zbytečné chůze a namáhavých činností.
• Aplikace ledu: Zahrnuje ledování kolena pomocí ledového obkladu nebo studeného obkladu.
• Komprese: Zahrnuje použití kompresní bandáže ke snížení bolesti a otoku kolene.
• Elevace: Snížení bolesti a otoku zvednutím nohy nad srdce.

Pokud je zranění vážné, může být nutná kolenní ortéza a pohybová pomůcka, například berle. K obnovení síly a rozsahu pohybu po úrazu, zlomenině nebo po období dlouhodobé imobilizace může být doporučena fyzikální terapie.

Chirurgický zákrok

Chirurgický zákrok k plnému obnovení funkce kolene po zlomenině nebo přetržení kolenní šlachy či vazu. Chirurgický zákrok může mít dvě formy:

• Otevřená operace: Při této operaci se do kolena vstupuje velkým řezem v kůži. U komplikovaných zlomenin se úlomky kosti reponují (zmenší) do normální polohy pomocí destiček a šroubů a bezpečně se fixují vnitřní nebo zevní fixací.
• Artroskopie kolene: Jedná se o minimálně invazivní zákrok, při kterém se k přístupu do kolenního kloubu používají malé řezy „klíčovou dírkou“ a specializované úzké nástroje. Lze ji použít u různých stavů od osteoartrózy a natržení ACL až po odstranění (resekci) rakovinných i nenádorových nádorů.

Souhrn

Výpotek v koleni, známý také jako „voda na koleni“, je otok kolene způsobený zraněním, nadměrným používáním, infekcemi, zánětlivými nebo autoimunitními onemocněními a rakovinnými nebo nenádorovými nádory. Lze ji diagnostikovat fyzikálním vyšetřením, zobrazovacími testy a aspirací kloubu. Léčba se řídí laboratorními a zobrazovacími nálezy.